Do zápasů i tréninků se pouští s ohromnou chutí, chce dokázat, že by měl dostat víc příležitostí. Jenže střelecká forma se RÓBERTU ZEHEROVI nějak v Turecku vyhýbá.V tréninku není většího smolaře. Pálí jako u Verdunu, jenže ne a ne trefit pořádně branku. „Pořád to není ono, potřeboval bych se chytit,“ vykládal slovenský útočník Baníku. Jeden z tréninkových mačů rozhoduje přesto nádhernou technickou ranou levačkou, byla to ale jen slabá náplast.
Všichni vidí, jak moc chce. „A to je právě to. Rozhodně se nesmí poddat tomu, že mu to teď nepadá. Nesmí se nechat ničím rozhodit. Třikrát vystřelí mimo, ale musí do toho jít i počtvrté. Přijde to,“ povzbuzoval svého svěřence trenér Karel Večeřa.
Do zápasu s korejským celkem Chunnam Dragons nastoupil ve druhé půli a hned v prvním souboji se nepříjemně srazil se svým soupeřem hlavami. „Trefil mě hrozně nepříjemně, přímo na temeno. Pořádně mě bolí hlava,“ tvrdil těsně po zápase.
Zatímco jindy by se možná nechal na dlouhé minuty znechutit, tentokrát zatnul zuby a i přes bolest se srdnatě rval s obránci. „Korejci mě trochu zklamali. Jak hrou, tak vystupováním. Pořád se váleli po zemi a po každém střetu naříkali. Přitom to vůbec nebyl tak tvrdý zápas,“ kroutil hlavou Róbert Zeher.
Pálil celkem třikrát, z toho dvakrát nepřesně. Jednou však donutil korejského gólmana k asi nejtěžšímu zákroku odpoledne. „Chtěl jsem si balón pustit na levačku, jenže vítr mi ho poponesl o kousek dál, než jsem potřeboval. Dostal jsem se z ideálního úhlu a to už bych pak musel trefit šibenici, aby to padlo do brány,“ uznal střelec.
Ve středu Baník změří síly s Dinamem Tbilisi. Poslední šance, jak vyhrát na soustředění v Turecku. „Ale já myslím, že naše výkony jdou nahoru. Chtěli bychom vyhrát, ale když by to přišlo třeba až v prvním jarním kole v Liberci, určitě by se nikdo nezlobil,“ dodal Róbert Zeher.
